Největší vliv na zámek v Mnichově Hradišti i na celé okolní panství měl šlechtický rod Valdštejnů. První významný vlastník ale pocházel z rodu jiného – byl jím vůdce české stavovské a protestantské opozice Václav Budovec z Budova. Jeho majetkem se Mnichovo Hradiště stalo v roce 1602, poté ho ještě rozšířil o sousední statky. Byl to pravděpodobně on, kdo nechal zbudovat původní dvoukřídlý renesanční zámek, vzhledem a rozlohou typické menší šlechtické sídlo té doby. Jelikož byl Václav Budovec jednou z důležitých postav stavovského povstání, zaplatil za to roku 1621 životem. Celý jeho majetek byl následně zkonfiskován a panství i se zámkem získal Albrecht z Valdštejna, slavný vojevůdce, jehož ostatky jsou uloženy v zámecké kapli sv. Anny.
Členové tohoto významného šlechtického rodu své jmění ještě rozšířili o okolní panství a z Mnichova Hradiště učinili základnu své ekonomické moci na další tři století. Do podoby, v jaké ho známe dnes, byl zámek přestavěn v průběhu 17. století. Renesanci nahradilo baroko a rozlehlý areál je od té doby obdivovanou ukázkou vrcholné barokní architektury na území Čech. Posledním aristokratickým majitelem Mnichova Hradiště byl Karel Arnošt z Valdštejna – v roce 1946 byl rodině zámek zabaven a dodnes patří státu. Při procházení sály, salóny a chodbami upoutají obsáhlé sbírky obrazů, míšeňského, japonského a čínského porcelánu a kolekce zbraní. Za pečlivé prozkoumání stojí také zachovalé historické divadlo s kulisami z konce 18. a počátku 19. století.
Zajímavost
Zámek v Mnichově Hradišti se pyšní knihovnou, jež je unikátní nejen počtem svazků, obsahuje jich 22 tisíc, ale také díky svému bývalému správci – v minulosti o ni pečoval proslulý spisovatel, dobrodruh a svůdník Giacomo Casanova.
Dotazník pro vozíčkáře (226.18 KB, Zámek Mn-Hradiště.pdf)