Kde jinde začít prvorepublikové putování než v místě, které je úzce spojeno s postavou prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Lány, Masarykova oblíbená obec, byly místem, kam často a rád zavítal, a zdejší zámek se poté stal letním sídlem českých prezidentů. V muzeu věnovanému jeho osobnosti, životnímu příběhu, dílu a celkovému odkazu zhlédnete několik expozic rozdělených do tematických celků a strukturovaných podle časových období. Jedním z cyklů je také expozice nazvaná T. G. Masaryk a první republika. Informace a materiály představující Masarykovo prezidentské období jsou doplněny zajímavými fakty o dalších významných československých osobnostech.

Politickou scénu první republiky si neumíme představit bez prezidenta Masaryka a oblast kulturní zase bez Karla Čapka, literáta, který se ještě dnes řadí mezi nejslavnější a nejoblíbenější české spisovatele. Proto by vaše cesta do minulosti měla zahrnovat návštěvu Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše. Umělec ve zdejší krásné empírové vile často pobýval a to především v letech 1935–1938. Doprovázela ho jeho žena, herečka Olga Scheinpflugová. Dům, který byl jejich svatebním darem, byl svědkem vzniku hned několika nejobdivovanějších spisovatelových děl, mezi něž patří například Válka s mloky a Bílá nemoc. Muzejní expozice jsou věnovány jak životu a tvorbě Karla Čapka, tak Olze Scheinpflugové a dále také odkazu jejich blízkého přítele, taktéž spisovatele, Ferdinanda Peroutky.

 

Kubistický skvost v malebné středočeské obci Libodřice je dílem proslulého českého architekta Josefa Gočára, jehož tvorba – nejčastěji v kubistickém a funkcionalistickém stylu – patří k vrcholům české moderní architektury. Vilu si nedaleko Kolína nechal postavit majitel místního velkostatku Adolf Bauer. Výstavba probíhala mezi lety 1912–1914. Kubismus, tehdy nový a velmi moderní styl, se ve venkovském prostředí vyskytoval jen zřídka. Sídlo je nyní zpřístupněno veřejnosti jako kulturní památka, která věrně zprostředkuje atmosféru doby počátku 20. století. Mezi dochované interiérové prvky patří například krb, dřevěná vestavěná skříň či knihovna. V prvním patře se nachází výstava zaměřená na český kubismus, působení Josefa Gočára a na osud rodiny původního majitele vily.

 

Nejen kulturní dění a architektura patřily mezi zájmy a charakteristické záliby tehdejší společnosti. Pozornosti a značné oblibě se těšil i automobilový průmysl – a kdo nevlastnil vůz značky ŠKODA, jako by nebyl! Do svého prvorepublikového itineráře proto nezapomeňte zařadit ŠKODA Muzeum v Mladé Boleslavi. Dozvíte se zde zajímavosti o historii značky i málo známá fakta o jejím vývoji a počátcích. Ty se datují až do roku 1895, kdy Václav Laurin a Václav Klement založili společný podnik, na nějž poté navázala firma ŠKODA a stala se tak jednou z nejstarších automobilových značek na světě.

 

Sokolovnu ve městě Rakovník byste při svém poznávání prvorepublikových středních Čech měli navštívit hned ze tří důvodů. Stavba byla zbudována v letech 1913–1914 ve stylu geometrické moderny podle návrhu pražského architekta Otakara Novotného a jejím nejcharakterističtějším rysem je výrazně členité průčelí z bílých cihel. Nejen architektonický sloh, ale rovněž účel stavby patří mezi důvody k návštěvě. Důležitou součástí sportu a tělovýchovy v období první republiky byl Sokol, spolek rozvíjející fyzickou zdatnost, morální cítění a národnostní uvědomění. V této době bylo proto postaveno mnoho podobných sportovních zařízení pojmenovaných podle této organizace – sokolovny. A důvodem třetím je také zde spojitost s T. G. Masarykem, který do Rakovníka v roce 1926 zavítal při své oficiální návštěvě města. 

 

Vaše středočeská prvorepubliková poznávací cesta se tu může uzavřít, ale může i pokračovat! Ve středních Čechách je míst, která s tímto obdobím našich dějin souvisí, mnohem více. O dalších lokalitách se dozvíte zde.