Pojďme tedy přispět k osvětě a dostat Hřebeny trochu více do povědomí. Vzhledem k délce této trasy je dobře možné, že Hřebeny si mnoho výletníků skutečně dobře zapamatuje. Mníšek pod Brdy má dobré autobusové spojení, takže můžete vyrazit z náměstí F. X. Svobody. Ještě předtím si ale prohlédněte jeho dominantu, barokní kostel sv. Václava s padesátimetrovou věží v novorománském stylu a obrazy slavných malířů Petra Brandla a Karla Škréty. Druhým architektonickým skvostem je zdejší čtyřkřídlý zámek se třemi nárožními věžemi. Někdejší malý hrad a pozdější barokní tvrz nechal v 17. století Servác Engel z Engelsflussu přestavět na výstavné šlechtické sídlo. Můžete si v něm prohlédnout prostory připomínající svým vybavením život posledních majitelů, příslušníků rodu Kastů.

Žlutá značka vede mezi Zámeckým a Prostředním rybníkem po úzké asfaltce přes Stříbrnou Lhotu a pak vlevo do Kytína. Na návsi můžete ochutnat pivo, které se tu vaří, a dál pokračujte po zelené značce. Vystoupáte o nějakých 130 výškových metrů na rozcestí Na Soudném, kde se již napojíte na hřebenovou cestu. Vede lesem prakticky stále rovně. Jakmile trochu klesnete, ocitnete se u studánky Bílý kámen a kousek nad sebou budete mít areál bývalé protiletadlové raketové základny, známé jako Klondajk. Vznikla v osmdesátých letech a zdejší útvar byl vyzbrojen raketami dlouhého doletu.

U vrchu Stožec (605 m) se dáte po asfaltce, která zajišťuje přístup právě ke Klondajku, a budete pokračovat na druhou stranu, stále rovně až na rozcestí Jelení palouky. Cesta se zde stáčí doleva, překonává silnici a ještě několikrát zahne, než stanete na nejvyšším místě Hřebenů, kterým je 660 m vysoký Studený vrch. Přesněji řečeno, ještě o 16 m výš je vyhlídková plošina, která byla otevřena na zdejší trigonometrické věži. S červenou a žlutou značkou sejděte do Hostomic. Po náročném pochodu zde můžete otestovat produkci dalšího lokálního minipivovaru, který sídlí v původním objektu z roku 1857.