Řitonice - původním názvem Žitonice, starobylá osada, její původní majitelé nejsou známi. Kostel s farou patří mezi nejstarší dochované stavby v okolí, původní stavby se datují před rokem 1362. Od roku 1362 byli majiteli: Jan z Veselice, Ctibor z Nechanic, Jan Semečka ze Semčic, Rovald z Ledec, Jan Zajíc z Hasenburka. Ve druhé polovině 15. století patřily Řitonice k panství březenskému, zůstaly zde až do zrušení poddanství. Roku 1497 připojeny ke Kosti Zdeňkem Lvem z Rožmitálu. Roku 1561 se stal držitelem celé vesnice Zikmund Grisl z Lovče, jeho synové prodali vesnici Heřmanovi z Bubna, pánu na Skašově. V roce 1578 koupila Řitonice půlkraběnka z Donína a roku 1610 kupuje Řitonice Mikuláš Vratislav z Bubna. Po porážce na Bílé hoře bylo nařízeno, že žádný nekatolík nesmí být v království českém trpěn, proto rodina majitele Řitonic a s ní i valná část obyvatel panství březenského byla nucena přestoupit na katolickou víru, přesto se zvyky kališníků v řitonickém kostele udržely a popisovány jsou ještě v roce 1721. Ve třicetileté válce byla po nájezdu Švédů i ves Řitonice zpustošena a zanikla, obydlena zůstala jedna chalupa. Kostel byl opraven v roce 1662. Fara nebyla. Část obce zvaná „Mrdochov“ (nyní čp. 1, 2, 3 a 4) patřící panství kosteleckému byla v roce 1750 dána čtyřem poddaným, větší část obce patřila panství březenskému.

• r. 1750 koupil Březno i se Řitonicemi Jan Adolf Kounic.
• r. 1713 obec - 17 stavení a 44 obyvatel
• r. 1780 obec – 23 stavení
• r. 1796 zřízena fara
• r. 1831 založena škola, její přístavba byla provedena v r. 1883